|
|
Slovní hodnocení a jeho využití v hudebně pedagogické praxi na 1. st. ZŠ
Veithová, Vendula ; Váňová, Hana (vedoucí práce) ; Hurníková, Kateřina (oponent)
Diplomová práce se zabývá slovním hodnocením v hodinách hudební výchovy na prvním stupni základních škol. Teoretická část vymezuje pojem hodnocení žáků na prvním stupni ZŠ a různé typy hodnocení. Dále se zabývá hudební psychologií, hudebními schopnostmi a dovednostmi. Jedna kapitola je věnována analýze Rámcového vzdělávacího programu základního vzdělávání z hlediska požadovaných výstupů v hudební výchově. Teoretická část je uzavřena vymezením slovního hodnocení a hodnocení v hudební výchově. Praktickou část práce tvoří dotazník zkoumající slovní hodnocení v hudební výchově na prvním stupni základních škol. Dotazník zjišťuje, jakou formou je slovní hodnocení prováděno a s jakou četností. Zda ho školy využívají k hodnocení v hudební výchově a jak jejich slovní hodnocení koresponduje s výstupy RVP ZV v hudební výchově. KLÍČOVÁ SLOVA hudební pedagogika, hudební psychologie, hudební schopnosti a dovednosti, hodnocení žáka, slovní hodnocení, slovní hodnocení v hudební výchově
|
|
|
Kantátové a oratorní dílo Jana Hanuše: hudebně-historický kontext a pedagogické využití
Novotný, Vít ; Pecháček, Stanislav (vedoucí práce) ; Aschenbrenner, Vít (oponent) ; Valášek, Marek (oponent)
Tato práce vědomě navazuje na předchozí literaturu věnovanou životu a dílu Jana Hanuše, významného českého skladatele 20. století. Zaměřuje se na jeho tvorbu kantátovou a oratorní, která tvoří svébytnou a významnou část autorova odkazu. Práce si klade za cíl vytyčenou oblast zájmu nejen náležitě teoreticky prostudovat, nýbrž zasáhnout i do relevantních příbuzných praktických oborů: oboru umělecké interpretace a oboru hudební pedagogiky. Prvním, teoreticky zaměřeným cílem je zmapovat celou definovanou oblast Hanušovy tvorby v kontextu hudebního i společenského vývoje v průběhu 20. století, v kontextu genologicky příbuzné hudby jiných českých autorů a v kontextu Hanušova osobního skladatelského vývoje. Druhým cílem je dovést jedno ze studovaných děl, Poselství: svědectví o smrti Jana Palacha z roku 1969, k historicky prvnímu kompletnímu provedení v symbolickém i společenském kontextu, který dílu náleží. Třetím cílem je pak vytvořit a výzkumně prověřit didaktický materiál, který využívá specifik studované oblasti Hanušovy tvorby k přiblížení hudebního jazyka soudobé artificiální hudby dnešním žákům všeobecné hudební výchovy. Všechny tyto tři dílčí cíle se spojují v cíl obecnější, který dosah této práce přesahuje: zviditelnit a zpřítomnit nesmírně inspirativní odkaz výjimečného umělce a člověka Jana...
|
|
|
Rozvíjení hudebnosti pomocí hry na housle
PODROUŽEK, Daniel
Bakalářská práce pojednává o rozvíjení hudebnosti v souvislosti s hrou na housle. Zaměřuje se na rozvoj hudebnosti dětí a žáků základních uměleckých škol. V historické části se zaměřuje na historický vývoj houslí a smyčce. Dále nabízí krátký nástin dějin houslařství. První část uzavírá kapitola o vývoji nejvýznamnějších houslových škol v Evropě. Metodická část na houslovou hru nahlíží z pedagogicko-psychologického hlediska. Úvodní kapitola druhé části se věnuje diagnostice hudebnosti a předpokladům ke hře na hudební nástroj. V šesté kapitole je charakterizováno vzdělávání na základní umělecké škole v souvislosti s platnou legislativou a kurikulárními dokumenty. V poslední kapitole jsou komparativní metodou porovnány vybrané školy hry na housle pro začátečníky a následně okomentovány autorem práce.
|
|
|
Rozvoj tvořivosti žáka základní školy prostřednictvím notačního programu
Grobár, Martin ; Váňová, Hana (vedoucí práce) ; Slavíková, Marie (oponent) ; Sedláček, Marek (oponent)
Vsouvislosti scelosvětovým rozvojem informační a komunikační technologie a sjejím postupným pronikáním do edukačních procesů se i v hudební pedagogice jeví otázky využití moderní technologie v hudebním vyučování jako aktuální a hudebně pedagogickou veřejností diskutované. Předmětem disertační práce se stalo bádání nad možnostmi notačního programu v rozvoji hudebnosti žáků na druhém stupni základní školy, zejména pak jejich elementární hudební tvořivosti. Teoretická část práce vytváří rámec vlastního výzkumu. Klasifikuje hudební technologie, podrobněji se zabývá nejdůležitějšími notačními programy s důrazem na ve výzkumu použitý program MuseScore a přináší nezbytná fakta k problematice hudební kreativity. Část výzkumná stanoví předmět, cíle a základní pracovní hypotézy výzkumu. Ten byl realizován v několika etapách a v návazných výzkumných šetřeních. Hlavní výzkum si kladl za cíl ověřit experimentální metodiku vyučování hudební výchovy u žáků šestých tříd základních škol s využitím notačního programu jako nástroje pro rozvoj jejich hudebně- tvořivých dovedností. Závěry výzkumu lze uplatnit v dalším procesu hledání možností využití hudební technologie v rozvoji celkové hudebnosti žáků v základním vzdělávání. Následná šetření verifikovala závěry hlavního výzkumu a ověřovala navrhovaná řešení v podobě využití...
|
|
|
Osobnost Evy Jenčkové a její přínos pro hudebně pedagogickou teorii a praxi
Dočekalová, Eliška ; Váňová, Hana (vedoucí práce) ; Tichá, Alena (oponent)
ANOTACE: Diplomová práce je věnovaná životu a dílu významné pedagožky a hudební teoretičky prof. PhDr. Evě Ječkové, CSc. Analyzuje její dosavadní pedagogickou, vědeckou a publikační činnost, snahy Evy Jenčkové v oblasti integrativní hudební pedagogiky a její podíl na vzdělávání učitelů hudební výchovy vydáváním metodických materiálů a pořádáním různých kurzů a seminářů. Součástí diplomové práce je rozhovor s Evou Jenčkovou, fotografická příloha a výzkumné šetření jejího vlivu na hudební praxi.
|
|
| |
|
|
Improvizace jako hudebně-pedagogická disciplína v přípravě varhaníků pro liturgické prostředí.
Steyer, Jan ; Nedělka, Michal (vedoucí práce) ; Bezděk, Jiří (oponent) ; Aschenbrenner, Vít (oponent)
Improvizace jako hudebně-pedagogická disciplína v přípravě varhaníků pro liturgické prostředí. MgA. Jan Steyer Abstrakt Disertační práce se zabývá problematikou varhanní improvizace v liturgickém prostředí v ČR, přičemž se soustředí zejména na pedagogický aspekt tématu. První část práce se zaměřuje na varhanní improvizací z hlediska teoretického. Kromě samotné definice pojmu improvizace a její klasifikace je zde zkoumaná problematika zasazena do kontextu psychologie a historie. Jelikož se práce věnuje především liturgickému prostředí, nechybí ani analýza postavení improvizace v liturgii na základě církevních předpisů. Ve druhé části práce je zpracován kvantitativní výzkum vypovídající o situaci mezi chrámovými varhaníky v ČR. Pomocí dotazníku byla zjištěna základní data o zkoumané skupině, jako je věk, pohlaví, obecné i hudební vzdělání, místo působení a informace ohledně varhanní liturgické praxe. Dále výzkum analyzuje hudebně teoretické a praktické hráčské dovednosti chrámových varhaníků. Nechybí ani zjištění vzdělávacích požadavků účastníků výzkumu a pro pedagogické účely užitečný popis vlastních zkušeností s varhanními kurzy a různými metodickými postupy při výuce improvizace. Třetí část práce zpracovává kvalitativní výzkum uskutečněný na letních kurzech pro chrámové varhaníky. Je zde představena...
|
|
|
Frenštátští skladatelé - ozvěny minulosti v současné hudební výchově
Nykl, Boris ; Nedělka, Michal (vedoucí práce) ; Bělohlávková, Petra (oponent)
Práce se zabývá hudební historií města Frenštát p. R. na přelomu 18. a 19. století se zaměřením na pastorální tvorbu místních skladatelů. Nabízí přehled o jejich životě a díle a přibližuje komplexní historické souvislosti. V rámci práce je vypracován vzdělávací materiál s výhledem na jeho eventuální využití ve školství i ve volnočasovém sektoru. Součástí vzdělávacího materiálu je též notový materiál pro možné praktické využití. Součástí práce je též analýza, spartace a digitalizace vybraných děl.
|
|
|
Cíle hudební výchovy u žáků se speciálními vzdělávacími potřebami
Mazurek, Jiří
V souladu s tématem a názvem dizertační práce se v teoretické části, v její první kapitole, věnujeme pojmům souvisejícím s kategorií cíle a jeho definováním v obecné pedagogice, hudební pedagogice a speciální pedagogice. V následujících kapitolách na kategorii cíle navazujeme pojednáními zabývajícími se analýzou vzdělávacích programů, pojetí estetické výchovy, definováním pojmů žák se speciálními vzdělávacími potřebami a žák se zdravotním postižením s podkapitolami zaměřenými na jednotlivé typy postižení, s nimiž je dále operováno ve výzkumné části práce: syndrom ADHD (Attention Deficit Hyperactivity Disorder, tj. syndrom hyperaktivity s poruchou pozornosti), vývojové poruchy učení, narušená komunikační schopnost, lehká mentální retardace a poruchy autistického spektra. Závěrečná šestá kapitola pak představuje teoretické vymezení estetické (hudební) výchovy v současném výchovně-vzdělávacím systému s přihlédnutím k problematice hudebního vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Úvodní část výzkumné části dizertační práce tvoří oddíly věnované deskripci prostředí škol a jejich žáků, charakteristice vzdělávacích programů obou institucí a subkapitola obsahující zdůvodnění výběru žáků pro výzkum. Stěžejní kapitolu výzkumné části představují případové studie doplněné o nastínění výsledků...
|
|
|
Prof. Eva Jenčková a její podíl na profilaci české hudební pedagogiky
Motl, Milan
Tématem disertační práce je charakteristika profesního profilu významné osobnosti české hudební pedagogiky prof. PhDr. Evy Jenčkové, CSc. Seznamuje s šíří jejích vědeckých, pedagogických a hudebně organizačních aktivit, charakterizuje hlavní oblasti jejího profesního zájmu. Jedná se zejména o didaktiku hudební výchovy všech školských stupňů vzdělávání, obohacení hudebního repertoáru včetně metodického zpracování, hudbu pro děti v kontextu teoretických, interpretačních a hudebně pedagogických aspektů, optimální přípravu učitelů hudební výchovy i další vzdělávání pedagogických pracovníků realizované u nás i v zahraničí formou tvůrčích hudebních dílen. Těžištěm a velmi propracovanou oblastí jejích hudebně pedagogických publikací je hudebně pohybová výchova. Na základě obsahové analýzy komplexního hudebně pedagogického díla Evy Jenčkové a hodnoticích stanovisek pedagogické veřejnosti je zpracována charakteristika mnohavrstevné osobnosti Jenčkové a jejího profesního mistrovství. Všímá si zejména inovačního působení v zájmu optimalizace hudební výchovy, jehož charakteristickým znakem je transfer vymezených a ověřených teoretických východisek do praktických modelových řešení. Výsledkem syntézy je vymezení klíčových principů její osobité progresivní hudebně pedagogické koncepce (integrace, pedagogická...
|
host ::
RSS.